Socky vlacky a packy

vlak_DSCN1462

Socky ve vlacku

Jezdit vlakem do práce, je pro ty, co nepoznali denní jízdy autem a nedělali nikdy sakra dobře placenou manažerskou práci, problém „socky“. Mně je celkem jedno, co si kdo z lidové většiny myslí o mě, ale taky je mi, zvlášť ráno kolem osmé, úplně jedno, co si vůbec myslí. Jenomže ač čeština trpí mnoha stupidními příslovími, pár jich platí. Třeba: „Prázdný sud nejvíc duní“. Slovo Sud je maskulinum, ty kozy, které pindají na celý vagón, jsou tedy asi Sudlice. Ahá… proto jsou to tady Sudety! Území pindalů?
Tak jsem tuhle celou cestu poslouchal, jak nějaký mladý hejhula huláká do mobilu, že bude mít narozeninky a bude pivínko a zachlastáme a zahulíme, pak vystupoval týpek, v castingu tak na benjamínka třídy – Freud funguje.
Anebo kucí holký měli křížovku: „Hudební dílo na 4?“ – „Opera!“ – pauza, ticho, v duchu počítají písmenka… – „Na 4, debile!“ – „Aha, tak Oper!“
Co na to, co dělám, řeknou lidi, je mi celkem jedno. Ale sakra práci ještě dá, nechat plavat většinu těch pitomostí, co někdo říká, nebo hůř – dělá.
„OPUS, ty gumo“, říkám si v duchu, když vystupuju.