miluji tě Kateřino
labutě papírový pod děčínským mostem
jen ještě jednou pod peřinou
u tebe být tím nečekaným hostem
miluji tě Kateřino
labutě papírový táhnou do Hamburku
tobě se tichý slzy řinou
do černý vody hážeš nalámanou kůrku
miluji tě Kateřino
vždycky jsi byla trochu drzej fracek
mně občas docházela slova…
směješ se ty nebo se chechtá racek
(Mé drahé, Kateřině H.)
