„Zkřivené růžice…“ – čas 20:22
„Po nočním ledě“ – čas 4:57
Záznam z CD ROM Invalidní důchod
(„První české multimediální CD ROM“)
Koncerty, hospody, zákulisí …
Zkřivené růžice se zvednou z bílých růží,
činely o konve, plech řinčí, řinčí plech,
rej nahých tanečnic a krásní mladí muži,
a dívka vychází s šansonem na ústech.
Praha je překrásná, navečer, když se stmívá,
když Ferenc přichází ve směšném klobouku,
Praha je překrásná jak operetní diva,
a Jarda Jankovec nás pozve na louku.
Starý komik vyškrábe se z hnízda uniforem,
ze všech průjezdů zní ženský smích,
nevěstka mě vede pustým dvorem,
tam, kde sprška listí právě padla
zrezavělou kostrou umyvadla,
v matném světle chodeb podzimních.
Ivan Blatný
Po nočním ledě jel na bruslích vzdech,
a snil si o lásce pln žalu.
Sněžný svit plál na městských zdech,
blyštěly budovy valů.
Vzdech na děvčátko vzpomínal,
rozpálen stanul chvíli.
Vtom se však led pod ním rozehřál,
utonul,
víckrát ho nespatřili.
Christian Morgenstern
V rozsáhlém parku zámku
kde je internován Hitler
řídké anglické háje přesívají stín
Pro mlhu není vidět okolní vesnice
rododendrony ještě nekvetou
v černých růžových keřích je ještě smrt
Několik narcisů na pokraji lesa
který jsme málem pokládali
za divokou přírodu
svědčí o jemné a vynalézavé
práci zahradníků
Ivan Blatný
