5. května 2020
Nedávno, psal jsem něco a vybavil se mi divizní generál František Hrabčík, máma se za svobodna jmenovala Hrabčíková …
www.valka.cz/Hrabcik-Frantisek
Praprastrýc František umřel v roce, kdy jsem se narodil.
Silný příběh.
ÚTRŽKY:
Útržek (Google překladač z RU):
Nová, demokratická vláda v kraji se nějak nedržela. Obyvatelstvo se vyhnulo mobilizaci do armády. Bolševické podzemí, které se objevilo ve městě, hrozilo, že zabije poručíka Grabčika, poručíka Guba a ruského velitele posádky plukovníka Katajeva. Okresní komisař prozatímní sibiřské vlády Matvey Alekseev napsal: „Vůdci sovětského režimu, stejně jako Rudá armáda a Rudá garda se ve věznici Kurgan chovali hrubě a vzdorovitě. Otevřeně prohlásili, že dny sibiřské vlády jsou sečteny a sovětská moc znovu zvítězí a v Kurganu bude vládnout jako velitel a hlavní komisař Klimov … drzost bolševických vězňů dosáhla zjevné neúcty k nové vládě a naprostému přehlížení právních řádů. Uchýlili se k uplácení vězeňské stráže a skrze něj byli zbořeni s okolním světem. Velké sumy peněz tak byly převedeny z věznice a do věznice…“ 14. září 1918, kolem 23:00, když se na něj domů na Centrální ulici Kurganu, poblíž Khlyzova domu (poblíž současné ubytovny KSU na Gorkovské ulici) hodila bomba. Terorista nebyl přesný ve tmě, bomba spadla na vozovku. Grabchik byl sražen výbuchem, ztratil vědomí. Atentátník spěchal z místa činu.
—
http://www.kurgangen.ru/History
Útržek (Google překladač z RU):
Statečný náčelník kurganského oddělení, osobně vedoucí ruské dobrovolníky k útoku, poručík František Grabchik s nimi šel na hranici řeky Pyshma. V září 1918 byl odvolán do čs. Armády. Po krátkém kurzu na Akademii generálního štábu v Tomsku vedl kapitán F Grabczyk nejprve operační oddělení velitelství 2. československé divize a poté byl zástupcem náčelníka československé armády v Rusku.
Po návratu do Československa zůstal plk. F Grabczyk v armádě a po výcviku na Vyšší vojenské škole v Paříži velel pluku, vojenské škole, brigádě, divizi a sboru. V těžkých dnech mnichovské dohody pro Československou republiku vedl generální divize Grabczyk československou vojenskou misi ve Francii. Bývalý legionář musel vydržet hořké dny, kdy bylo Československo ponížené mnichovskou dohodou roztrháno na kousky chamtivých sousedů, kteří si nemysleli, že na ně přijde řada brzy.
V roce 1940 V souvislosti s konečnou likvidací československé armády nacisty byl generál Grabczyk v důchodu a během války se uchýlil na klinice, kde pracoval jako správce. Jako mnoho jiných důstojníků a generálů se Grabczyk účastnil antifašistického podzemí a po osvobození Československa od nacistů se vrátil do vojenské služby. V červenci 1945 Generál divize Grabczyk vedl československou vojenskou misi pod Kontrolní radou spojeneckých národů v Berlíně. Poté generál velel sboru a jednal jako ředitel Vojenského historického ústavu. Po komunistickém puči v roce 1948 Generál Grabczyk byl propuštěn a žil v Praze pod dohledem bezpečnostní služby. Zemřel v roce 1967.
