Volala matka, přijeďte někdy na kafe, tak jo, říkám, tak co dneska ve čtyři, ale já nemám nic upečeno! to nevadí, dáme si sušenky, přivezu, no ale my ve čtyři jdeme do sauny, to je zrovna levný proud a, ty vole matko, ušetříte dvacet korun a my nepřijedeme a vnoučata rostou a až budou velký, už sem nebudou chtít na prázdniny a vy taky stárnete… a pak vnoučata vyrostla a volala matka, přijeďte na oběd, děda střelil prase, tak jo, ale kluk by přijel s holkou a ona je veganka, a ježiš, to bude děda mít řeči, ale já mu řeknu, ať je nemá a děda stejně měl kecy a ta holka se večer zase trochu pořezala, protože když někdy máš pocit, že nic, ale vůbec nic, tak jediný, co cítíš, je žiletka. Ostatně, jedna z čar v kérce na zápěstí zakrývá drobnou jizvu, viď.
