Dneska v mé posteli je nečekaný nával Smutek se zoufalstvím si přetahují deku Možná se vrátila a já ji nepoznával Ach kurva láska… ta síla na doteku Dneska v mé posteli se uhnízdila špína Včera jsem pral ve větru kapky deště Sotva se rozední vlhký klín ke mně vzpíná Nemáme budoucnost a stejně šeptá:
A v úzký exit tence Úží se existence (noc 9.–10. dubna 2024)
Jen bolest A smutek můj přítel Nic Vyhaslá jiskra zřítelnic
A brzy vstane Tiše stele Měsíc svítící do postele Tak brzy vstane… Pláče tiše A mělké prázdno V měkkém břiše
Jednou mě zabije samota Drsně mě pod krkem chytí Srdce mi drátem omotá Jak klubko krvavých nití Jednou mě samota sestřelí Zlomí jak větev jilmu Všechno co roky setřely Promítne v němém filmu Jednou mě zabije samota Něžně mě pod krkem chytí Tělo mi pažemi omotá Oči jí dychtivě svítí
„Zatímco mladé mrdaly, staré stejně vášnivě uklízely, praly, žehlily a šily.“ https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=mrdat
Uprostřed samoty slunečnice Tichá jak zoufalství beznaděje Vítr se opírá od ulice Venku se pořád něco děje 2. dubna 2024
V trávě se válí mrtvej špaček Pod třešní v plném květu Zkusím mu nachcat na zobáček Ty řekni kouzelnou větu
Nobody likes you. Everybody hates you. You're gonna lose. Smile, you fuck.
