ochromen bolestí necítím nic mezi zdmi které se přibližují k sobě jak se vzdaluju blízkým venku podzim mlha barvy vůně vítr ve mně bezvětří řezavý tichem v očích pot a zatnutý zuby chodím běhat na krev do posledního dechu ale srdce pořád drží večer se mu omlouvám promiň ne tebe to sebe nenávidím dělám si
Stébla trávy vítr lámou V zubech skřípe prach Tvoje kůže voní slámou Z mojí cítíš Strach
Žraločí ploutve snů Čeří můj spánek Řežou hladinu noci jak placák hozený do výšky Syknutím protne hladinu Sekera! Viděls to?! No viděl ale nic Neřekl nic fotr A pak umřel Možná jsem po něm
Požadovaný obsah je chráněn heslem. Pokud jej chcete zobrazit, zadejte prosím nejdříve heslo: Heslo:
2019-03-27; 00.09 – neboj, řeknu ti to jednou větou: Nebe na Děčínem je někdy po ránu modrý jak oční víčka prodavačky z drogerie před mostem: „Copak hledáte, mladý muži, prezervativy máme u kasy…“ je to snad nějaká vědma, kterou komouši zavřeli do krámu s vůní jeleních mýdel a blýskavého toaletního papíru, když
Cigaretový popel z ubrusu Nasliněnou špičkou Milování na gauči v patře nad tenkou ulicí Někdo klepe kurva Našlápnu do tmy a sklouznu po lahvi italského červeného Odletěli jsme na víkend a pršelo přesně ty dva dny Ve dvě ráno sami Ve starých zdech vůně ticho svaté obrázky Já jim to ale věřím A Tobě taky
Prolomí prsty Zakřupe to jako když lámeš větvičky Ty bezmyšlenkovité pohyby Nedají se odnaučit Stejně jako dva hrnky na kafe ráno Mami! Proč to pořád děláš! Po týdnu jich tam stojí devět Táta pil o víkendu víc V tom prvním už roste plíseň Nejdřív bílá Pak zezelená Jako když se Ti udělá špatně Slabo
Požadovaný obsah je chráněn heslem. Pokud jej chcete zobrazit, zadejte prosím nejdříve heslo: Heslo:
