Hebká jak králíček
Modry Petr2024-03-02T17:07:29+02:00Skrčený v koutě Jak vyděšený rabbit Prstýnek z poutě A hořká chuť se zabít
Skrčený v koutě Jak vyděšený rabbit Prstýnek z poutě A hořká chuť se zabít
Shořely větve doutná listí Vítr dým táhne za stromy Stojíme tady sebejistí… A popel chladne jako my
Někde tam v koncích potkáme se Možná se protnou pohledy Na tenkých stoncích Nebojme se… Jak v pustém lese sami sobě nohsledy
Někdy mám dojem Že se svět jen třese Jako když mrazem Zuby drkotá Jdu za plynojem V nízkém řídkém lese Těsně nad srázem Se hlava zamotá Milá se vrátí Jen zapomněla věci Pohledem uhne Všechno už je pryč Všechno se ztratí V pozlacený kleci Pak náhle ztuhne Zlomená jak klíč
„A jak jsi říkal, že se to čte?“ Holka přestala zírat na dřevěný oprýskaný stánek, potlučený petrolejově modrými cedulemi s nabídkou, kde za plexisklem zrzavý východní Němec s bříškem a legračním tetováním nabízel housky s rybou na tausend způsobů, a zadívala se na drobné nažloutlé kamínky, kterými smýkaly vlnky slabého příboje. Říkala si, který z nich
Kam dneska půjdeme? Holka protáhla otázku a nohy, až zasvítila růžová. Tam co včera? Tam to bylo dobrý, ne? Teda chci říct, tam to bylo dobrý, jo? Chci být pozitivní! Teda pozitivní nechci být nikdy, toho se bojím od gymplu, tak nás ti pitomci strašili s AIDS, že jsem si ani pořádně neza… ale pak
Všechno je nějak naruby Jako by vlaky jely pozpátku V garáži u starýho Záruby Sedíme od pondělí do pátku Na víkend zajedeme k rodině Děti nám rostou jako dříví v lese A v těžký noční hodině Ti lehká holka spaní nevynese Všechno je nějak naopak Zkřížený dveře ruce na hrudi Za oknem sedí černej pták
Úplněk zešeří Za starým schodištěm Do vlasů napadá svítí jak prach V tom čase večeří Schovaných na příště Podivná nálada cítí Tvůj strach Úplněk zešeří Tma přijde naproti U dveří otočí rezavý klíč Noc v ráno nevěří A pak se překotí Udeří do očí: Teď klidně křič!
Depka jak deka Těžká kouše nehřeje Nejde shodit Nejde zapálit Táhne ke dnu Sám sis jí natáhnul Úplně potichu Žádná rána Ani prasknutí Žádná krev Ani kosti A v lese u rybníka Pozoruju kačery žabáky a podivný placatý brouky Ptáci řvou O vodu pleskají křídla Skřehot a šustění Dívám se jako když nemůžeš
Modrý Petr je námořnická vlajka.
Vyvěšuje se, když je loď připravená vyplout. Táta byl námořní kapitán – tak jsem jako kluk obeplul svět.
Bílé pole lemované modrým pruhem, v námořnické abecedě je písmenem P.