Nedělní odpoledne v ateliéru Van Gogha
Modry Petr2019-10-17T22:35:54+02:00Má milá se ráda kochá obrazami od Fan Chocha Slunečnice nejraději semen plná ústa Oddávám se beznaději – brzy bude tlustá
Má milá se ráda kochá obrazami od Fan Chocha Slunečnice nejraději semen plná ústa Oddávám se beznaději – brzy bude tlustá
Chtěl bych býti vaší tečnou Pojďte se mnou na Kletečnou Nejsem jak ty druhý! Dva roky si s jednou slečnou Protínáme kruhy
pod okny mi skřípou vlaky s omítkou se snáší sníh slova drhnou postel taky vůně deště starých knih pod oknem mi mizí vlaky roje jisker zháší sníh na stropě se kupí mraky jarní bouře a ty v nich (když mezi námi přeskočí jiskra naděje)
Znaven Ti položím svou hlavu do klína … Pitomá říkanka – jen samé kýče Jemná a tajemná tvá hebká roklina – toužebná báseň o Tvojí
Vlasy Vám do čela padnou Dřív než se ke mně skloníte Vidět Vás křehkou ladnou Uslyšet šeptat – voníte ...
Sušenky prošlý loni na jaře V květnu máš narozeniny, vím Zítra je Valentýn V máji budou třeštit spíš romantici Jsem cynickej jen kvůli slzám V tomhle malým bytě pod střechou je příjemně Ale už běž Nebrečel jsem ani poprvý Sweet Little Sixteen a mě vyhodili z domova Moje první holka se tehdy jmenovala Jana Červený víno těžký od
někde za obzorem jsi ty strne když na tebe myslí studenej jak tvoje city ztuhlej jak mlíko zkyslý
Včera ráno se to konečně stalo, povídám ráno ve vlaku. Pes bere prášky na senilitu, já doplňuju chybějící serotonin – to je hormon štěstí, ty jo, na co já asi potřebuju hormon štěstí, já jsem šťastnej chlap – a jak jsem byl rozespalej, a oni ty prášky vypadaj´ stejně, akorát jeden je hnědej a
Plochá jsi jak rejnok manta Baroko se neuplatní... Zítra zajdem na Rembrandta Teď do mě svý zuby zatni
Modrý Petr je námořnická vlajka.
Vyvěšuje se, když je loď připravená vyplout. Táta byl námořní kapitán – tak jsem jako kluk obeplul svět.
Bílé pole lemované modrým pruhem, v námořnické abecedě je písmenem P.