Vzdech Christian Morgenstern Po nočním ledě jel na bruslích vzdech, a snil si o lásce pln žalu. Sněžný svit plál na městských zdech, blyštěly budovy valů. Vzdech na děvčátko vzpomínal, rozpálen stanul chvíli. Vtom se však led pod ním rozehřál, utonul, víckrát ho nespatřili. https://www.modry-petr.cz/invalidni-duchod-koncerty/
Pomalu ztrácím jak voněly ti vlasy Ztuchlý pach samoty se dere z prádelníku A všechna „jasně“ se proměňují v „asi“ Sám z rohu do rohu v jediném obdélníku Na mostě nad tratí se někdo dlouze dívá Možná mým směrem Nikdy si nejsem jist Nic z noci neztratí i když se rozednívá Nechci ti napsat a ty nemáš co
Ty šťastná sbíráš petrklíče Já sedím v rohu zahrady Miláčku Jasně Je to v píče Kolena tlačím do brady
Cesta na Vysoký Ostrý zakopnout s nožem v dlani Dotknout se vlastní kostry a přitom nesyknout ani Jen zatnout zuby v šepotu Kurva… ach, kurva, kurva Prolomit hluchou slepotu Tvůj výkřik si pro sebe urvat -- Příběhu nevěří, doktoři Sestra jen počítá stehy Taky už cítí, že nehoří Zabít se pro trochu něhy
V příkopu leží černej pes Strnulý oko má smutný Nejspíš už dlouho nevylez Asi to nebylo nutný
… neboj se přece mám vzdálenější cíle v Severním moři nebo aspoň Balt neskončím v řece i když mám slabé chvíle vždyť srdce hoří … a přitom už je kalt
Už zase hoří Notre-Dame A sousedovic fena hárá Večer tě něžně omrdám Ráno ti dojdu pro cigára
5. května 2020 Nedávno, psal jsem něco a vybavil se mi divizní generál František Hrabčík, máma se za svobodna jmenovala Hrabčíková … www.valka.cz/Hrabcik-Frantisek Praprastrýc František umřel v roce, kdy jsem se narodil. Silný příběh. ÚTRŽKY: http://nebel23.ucoz.ru Útržek (Google překladač z RU): Nová, demokratická vláda
zdroj: www.usetreno.cz (provedeny drobné textové opravy); zveřejněno: 23. 4. 2018 Váš mobilní operátor zná vaše jméno, adresu, rodné číslo, tarif, čísla, na které voláte, model vašeho telefonu atd. Ve skutečnosti toho ale ví mnohem víc. Z informací, které o vás sesbírá, si snadno udělá obrázek o tom, jestli jste bohatý manažer, student, který smrdí
Pod mýma očima kruhy temný jak zčernalý nože Vždycky jsem přicházel druhý... odejdu první, ach bože Jaký máš ňadra po dětech vidím jen štíhlý boky Třeba se potkáme po letech dopíšem další sloky
