Ta v minulým životě dělala zubařku v bordelu, utrousí chlápek a zacinká lžičkou o kraj šálku. Ale kafe dělá dobrý. A jak tak na ni koukám, asi i dobře šuká. Psst, cukne sebou holka, co blbneš, tady to nebude samej Němec, někdo ti může rozumět. No aspoň někdo by mi jednou rozuměl, zasměje se ironicky chlápek a láskyplně holce pohladí stehno: Já vím, že ty jo.

A proč zubařku, co máš pořád s těma zubařkama? naváže holka. Zubařku? zvedne obočí chlápek, zubařka tě zarazí, ale bordel ne? Hele, co jsi dělala předtím, než jsme se poznali?

Chvíli na sebe zírají, váhají, jestli to rozjet, ale pak se oba usmějí: Jo, zubařku, protože dřív si některý kurtizány, prostitutky, kurvy, děvky a lehký holky nechávaly vytrhnout horní a spodní řezáky, aby felace byla úplně dokonalá, i kdyby dívka nebyla úplně šikovná. Holka jen zírá: No ty vole! No, no ty vole, potvrzuje chlápek, tohle po tobě fakt nechci. A teď na sebe zase chvíli zírají a váhají, ale pak holka slyší chlápka, jak říká sorry, tohle je takovej ten vtípek, co může jít přes čáru, a tak to nechají být a pozorují okolí.

Hele ona je fakt boží, poznamená holka, zatímco si mezi prsty hraje se lžičkou, po které klouže neolíznutá kávová pěna. Podle mě je to strašně milá ženská… no jo, já vím, strašně hrozně, stejně jako jsi mi tenkrát odpověděl na otázku, jestli jsi na younger look, cos to tehdy napsal… Já jsem strašně hrozně moc na younger look! Že jo. Že jo! No, takže podle mě je to strašně milá a hrozně hodná ženská, ale jak vyrazí do práce, vytáhne si z toaletky jeden z modelů, co tam má nachystaný: Nasraná čůza. Učitelka ve výslužbě. Dopravní policistka v přechodu. Matka, co se obětovala, aniž by to někdo chtěl… jsem zlá, co, řekne najednou tázavě holka. No seš, ale jí je to jedno, zašklebí se chlápek a ukáže za výlohu: Hele, jde sem nějaký zahraniční školní výlet s dotazy na bio fair trade ezo limošky. Té jebne, to je jasný. A pak se dívají a neskrytě se baví a servírka stejně neskrytě řečí těla i hlasu posílá fakany z Londýna do prdele a když nakonec s líbeznou fakof intonací pronese: enýfingels? chlápek s holkou to nevydrží a rozesmějí se. Šlehne po nich pohledem, na kratičký okamžik zableskne souznění a náznak úsměvu, ale pak se vrátí do role: A co vy, vy si ještě něco dáte, nebo se budete jen smát? A chlápek s holkou to k její velké radosti dohrají do konce a ve větách jako: Ještě jednou totéž prosím a bez cukru a mléko jen jednou a jste velmi laskava mladá paní, je v tu chvíli úplně zapomenutý nevyspání jejich promilované noci, až příliš dlouhé ranní vstávání, které zkrátilo cestu před odletem… a stejně tak mizí kruhy pod očima unavené servírky, které vypadají jak couvající Měsíc nad Středozemním mořem, které není tak slané jako oceány, ale u břehů voní podobně, a nakonec stejně chlápek řekne holce: Já už byl v hodně mořích, ale to je úplně jedno, protože nejlepší slaná chuť je ta Tvoje. A holka se usměje, a nemusí říkat vůbec nic.