Apfelkuchensehrfein a Blitzkuchen

Měli jsme tuhle s kolegy takovou diskusi (diskusi, ne diskuzi) nad obědem, co vlastně jsou a nejsou karbanátky. Kolegyně, říkejme jí zde pracovně třeba Věrka, tvrdila, že karbanátky se prostě samozřejmě obalují, stejně jako řízek. O řízku se tady nebavíme, povídám jí na to, to je jasný. Ale karbanátky se, stejně jako třeba vinná klobása, prostě neobalují. Ježiš, ty neobaluješ ani klobásu?, na to povídá Věrka a bylo to. Naštěstí jsme na obědě byli tři, a ačkoliv s kolegou gentlemani, něco ani gentleman nemůže dopustit. Lehce jsme si podiskutovali a nakonec se v dobrém rozešli. A taky jsme přišli na to, proč se Věrka opaluje a proč karbanátky obaluje.
Ona nemá německou babičku.
Německá babička dokáže divy. Bramboráky dělala na sladko s jablkovým kompotem, karbanátky nikdy neobalovala a vánoční cukroví … vánoční cukroví dělala tak skvělé, že to dokáže pochopit jen ten, kdo ochutnal.
Když jsme u toho cukroví, u toho jsme se taky pohádali. Samozřejmě, konstruktivně a kreativně.
Nakonec jsme se rozhodli, že do magazínu to téma dáme, jen necháme plavat recepty, protože těch jsou časopisy stejně plné jak supermarkety Santaklausů.
Ale aby se Věrka nezlobila, aspoň vám tady dáváme jeden německý recept, kterým zachráníte návštěvu – od početí do upečení trvá méně než půlhodiny. Tedy pokud v kuchyni nejste úplně „unbrauchbar“.

Blitzkuchen – blesková buchta
Co potřebujete:
200 g cukru
400 g polohrubé mouky
1 prášek do pečiva (doporučujme Dr. Oetkera)
mletá skořice
250 g tuku
4 vejce od babičky, ne od androidů z velkochovů
sklenice vlažného mléka
Jak to uděláte: všechno zamixujete dohromady, samozřejmě nejdřív vajíčka s cukrem, postupně tuk, mouku a nakonec prášek s moukou a je to. Mléko tolik, aby těsto bylo vláčné.
Vrazíte to do trouby rozjeté na 250 stupňů Celsia a pečete asi 15 minut.
Jo, předtím samozřejmě musíte to těsto dát na plech a posypat ho cukrem smíchaným v malém šálku se lžičkou mleté skořice.
Je to výborný.
Když nahoru místo posypání dáte na půlky rozkojená oloupaná a na plátky nakrojená jablka, máte náhle Apfelkuchensehrfein.
A příště do půlky těsta vrazíte kakao, (doporučujeme to holandské s paní na plechovce) a máte mramorovou buchtu.
A příště mák – a máte makovník.
A přespříště cannabis – a máte posekáno.

P. S.
Poslal jsem náhled článku rodině a pár přátelům, aby viděli. A přišla mi SMS: „Gut´n morgen, nemecka babicka pekla vanocni cukrovi dle receptu sve hanacke tchyne. Nemci nase vypiplane cukrovi obdivuji, protoze ho neznaji a neumi. Pa, mama.“
Inu, i ve čtyřiceti člověk může zjistit, že celá desetiletí žil v bludu.
Pověsil jsem to taky na blog iDNES, a hned nějaká drze mi tykající “ta, která nejsem” si bere do huby mojí babičku, že Hera je z ropy a když nemám na máslo, ať nepeču, ach, blondýno, když nerozeznáš cukroví od buchty, sedni si na pekáč a mlč.
http://blog2.idnes.cz/diskuse.asp?iddiskuse=A110115_172918_blogidnes