Billy Ray was the preacher's son And when his daddy would visit he'd come along When they gathered 'round and started talkin' That's when Billy would take me walkin' Out through the back yard we'd go walkin' Then he'd look into my eyes Lord knows, to my surprise The only one who
Na lodi (PDF pro čtení) Kluk se probudil uprostřed noci a zaposlouchal se. Od večera se těšil, že někdy v noci přistanou v přístavu, jak mu říkal táta, a spal neklidně jak za bouře, když se loď houpe nahoru dolů jak houpačka, na kterou jako malí kluci s bráchou nesměli lézt. Čtrnáct dní na
v předklonu pak vkleče a Měsíc nebem teče naše cesty zkřížený jak meče
ramínka holek po ránu nahý otupěle ale pak sukně naostro já vítr vlhké meze a mezery mezi slovy vyplněné horkým dechem
zasekaný v čase křoví vzpomínek zhoustlé bolestí nesměle probleskuje jak lámající se vlny hřejivá pěna radosti nebo snad koupeš se dusíš se křičíš v oněmění drž hubu kurva říkám si marně dere se to ven překotně když se protrhneš studeným deštěm jak závoj přilepená ke mně neservu tě ani když odejdu mlčky a dole jen teče
Piš drahá: V pátek u Kunsthalle Grébovka Rieger Das ist schön! Víš Praha zmatek nad Unfallem Férovka?! Sígr z kola ven…
svítání ptáci! křičí jako šílený… jak moje holka když na prsty mi sedne moře je pořád šedý modrý zelený nikdy už neutichne… nikdy nevybledne
dlažební kostka cukru sladká krví hozená v mlze na zmizelé hoře sami překvapení prokřehlí a křehcí zíráme do zrcadel zatažených posmutnělým dechem nikdy nevychladneš nikdy nevyhládneš divoká jak jarní křik
někdy se čas tak podivně sekne zůstanem v sobě zakouslí kdo první vstane potichu řekne: chodíme k sobě jak do houslí
nevíš dne ani vteřiny jednou to s tebou sekne jako když přimáčkne peřiny milá se ze tmy lekne
