blog

Krá Krá Krá Kráče lesem Vídám havrany Nazí až na peří Křičí přes sevřené zobáky Hlína je zmrzlá ještě Po ránu mlha Nevidíme na krok Na jedno máchnutí ruky Támhle někde se to stalo Zastřelil psa ženu a pak sebe Všechno se dá nějak pochopit Ale proč psa?! Ženský víš co Někdy to

Skrčený v koutě Jak vyděšený rabbit Prstýnek z poutě A hořká chuť se zabít

Shořely větve doutná listí Vítr dým táhne za stromy Stojíme tady sebejistí… A popel chladne jako my

Někde tam v koncích potkáme se Možná se protnou pohledy Na tenkých stoncích Nebojme se… Jak v pustém lese sami sobě nohsledy

Někdy mám dojem Že se svět jen třese Jako když mrazem Zuby drkotá Jdu za plynojem V nízkém řídkém lese Těsně nad srázem Se hlava zamotá Milá se vrátí Jen zapomněla věci Pohledem uhne Všechno už je pryč Všechno se ztratí V pozlacený kleci Pak náhle ztuhne Zlomená jak klíč

Kam dneska půjdeme? Holka protáhla otázku a nohy, až zasvítila růžová. Tam co včera? Tam to bylo dobrý, ne? Teda chci říct, tam to bylo dobrý, jo? Chci být pozitivní! Teda pozitivní nechci být nikdy, toho se bojím od gymplu, tak nás ti pitomci strašili s AIDS, že jsem si ani pořádně neza… ale pak

Všechno je nějak naruby Jako by vlaky jely pozpátku V garáži u starýho Záruby Sedíme od pondělí do pátku Na víkend zajedeme k rodině Děti nám rostou jako dříví v lese A v těžký noční hodině Ti lehká holka spaní nevynese Všechno je nějak naopak Zkřížený dveře ruce na hrudi Za oknem sedí černej pták

…fkn fb – to si mám hledat nějakou bitch?