blog

Pak cesta skončí a nenacházíš slova jen stín na druhém břehu

jako ty nahá ve svetru listy se chvějí ve větru

Popel je černobílej jak tvý fotky

Z moře mi zbyla jenom sůl Až příliš dlouho ukotvený Pod nízkým stropem židle stůl Samota Všechny moje ženy Teď bouře. Pod nízkým stropem se převalují mraky, jak ospalá holka v posteli.

Siréna. Na moři jsou Sirény taky, ale tam už je na varování pozdě. Lodní siréna zní samozřejmě jinak, zvedá se ode dna jak temná vlna – ale k čemu by vám byla, když jste na suchu.

Na děčínském nádraží otáčí se vlaky V třeskotu se odráží jak bouřkové mraky

Z jasna a z čista stromy stojí Kde předtím jenom ležel prach Krásná ta místa Kde se bojí Jak vítr tudy běžel strach

Nad Děčínem visí mraky Brzy budu viset taky Nebo Možná Budu stát Stav se někdy Budu rád