A dívky stále klopí zraky
Modry Petr2019-10-23T23:19:10+02:00Podzimní mlhy už se vrací a lesy vydechují mraky Jsem šťastný s touhle krajinou Sic nic v dobré se neobrací a dívky stále klopí zraky já stále… myslím na jinou (z cesty)
Podzimní mlhy už se vrací a lesy vydechují mraky Jsem šťastný s touhle krajinou Sic nic v dobré se neobrací a dívky stále klopí zraky já stále… myslím na jinou (z cesty)
Požadovaný obsah je chráněn heslem. Pokud jej chcete zobrazit, zadejte prosím nejdříve heslo: Heslo:
Stav se Až tě v noci vzbudí vlaky, vstanu taky Stav se Když prší, déšť klepe na plechy jak návštěva, ale neboj, nikdo sem nechodí Párkrát hubená zrzavá jednou malá cikánka Ale je to pozitivní, jsem negativní s úsměvem v zelených očích námořníka Každá vlna se jednou zlomí narazí na břeh nebo sebe sama každá láska
Máš oči hnědý hluboký jak hlína na podzim když se pole obrací Po ránu kalhotky a jemná vůně klína (a rána šedý už nikdo neproklíná) touha a bolest dva staří dobráci Máš oči jemný hlubší než je voda do které klesá smutná postava smrtelně bledý rád se tomu poddá Devátou vlnou sbohem dostává Máš
Chci se dívat, jak se ráno oblékáš Ten chlápek naproti by potřeboval vyprat Ženská zas neví, jak otvírá se kupé Kdybych tak mohl znova si život vybrat A všechno ostré se nezměnilo v tupé
máš pěkný nohy a krásný ňadra a jisté vlohy co ocení skvadra chlápků na Východním nádraží poslední vagón když odráží: (v paprscích Měsíce chceš-li, tak Luny) "Pocem ty slepice …" s očima kuny
Podmokly jsou Bodenbachem Děčín pod podzimním prachem (Život je prý věčnou dřinou) Tvrdě spal bych v modré noci Jen jednou jsem s Kateřinou … letní bouři zažil kdysi Pankrác nebo Kobylisy Zabloudil bych bez pomoci: Nepotkám tě moje drahá příliš velká je tvá Praha srdce moje i když úzký nevejde se do tvé blůzky
Už jsem ustlal, vytřel, uklidil Už jsem zamet‘ stopy Vrať se Grétko, vrať se … Bez Tebe se topím
Fialový Fiat loví žlutým světlem modrý stíny Anička si z bílé čáry vystřihuje kopretiny U dalšího patníku opřeme se o boky V chromovaném blatníku její oči hluboký … Fialový Fiat loví poezii mezi slovy Anička po jednom pivu … ocitá se v kraji divů
Chci jetý Ford Capri Yellow co dojede k moři! Ty výlety s Gabrielou když jí tváře hoří … V jedenácti řekla by jen: „Je to tady žůžový“ Co je na cti … touhou svíjen … Ona jen tak zrůžoví