někde tu zavoněly psí tlapy Bloody Mary viď oblíbený drink tajné schůzky a štěně na nádraží někdy mám pocit že si zlámu žebra zuby nehty zuby nehty zaťatý sám do sebe v poloze skrčence v červenavém přítmí protože potrat komise zamítla (ach bože matko) v poloze skrčence ve studeném pokoji drtím sám sebe v objetí někde tu
šlápl jsem na psa ježiš promiň! až pak mi došlo že je dávno mrtvej kde se tu vzalo zmuchlaný hedvábný černý tílko zvyky těžký jak železná košile dřou do krve když si nedáš pozor soused zezdola chodí ven každý ráno a brumlá si pro sebe jednou mě pozdravil německy naštěstí už je podzim a
Byl jsem včera v baru – Part I Byl jsem včera v baru. Trochu si odpočinout sám od sebe. A od světa, do kterého sice nechodím, ale někde tam je a cítím ho zaťatými zuby každou noc. Tenkrát po pohřbu jsme nechali kytky na hrobě. Jenomže na hřbitovech horských vesnic jsou nízké zídky. A tak
ochromen bolestí necítím nic mezi zdmi které se přibližují k sobě jak se vzdaluju blízkým venku podzim mlha barvy vůně vítr ve mně bezvětří řezavý tichem v očích pot a zatnutý zuby chodím běhat na krev do posledního dechu ale srdce pořád drží večer se mu omlouvám promiň ne tebe to sebe nenávidím dělám si
Moje holka je na mě pyšná Cvičím Umím psát Kreslit Chytrej vtipnej a fantastickej… No dobře Svaly mi trochu rostou Ale píšu do větru Kreslit jsem ani nezačal a věčný pochyby furt A věčný pohyby furt Nahoru dolů jak na rezavý lodi Sotva se držím abych nepřepadl do černý pěny Nějaký záblesky dole
Cigaretový popel z ubrusu Nasliněnou špičkou Milování na gauči v patře nad tenkou ulicí Někdo klepe kurva Našlápnu do tmy a sklouznu po lahvi italského červeného Odletěli jsme na víkend a pršelo přesně ty dva dny Ve dvě ráno sami Ve starých zdech vůně ticho svaté obrázky Já jim to ale věřím A Tobě taky
Prolomí prsty Zakřupe to jako když lámeš větvičky Ty bezmyšlenkovité pohyby Nedají se odnaučit Stejně jako dva hrnky na kafe ráno Mami! Proč to pořád děláš! Po týdnu jich tam stojí devět Táta pil o víkendu víc V tom prvním už roste plíseň Nejdřív bílá Pak zezelená Jako když se Ti udělá špatně Slabo
Někde tam u řeky Opřu Tě Neslyšíme Běžce Cyklisty Babky se psy Ale ani řeku Šumí jen krev Z lavičky se loupe barva Nabereš si do kalhotek Večer najdu zaseklou šupinku rzi A u dveří vzkaz Už se nevracej A nech si co chceš Nechci nic Nechci nic Nechci nic Jen podeváté vrátit
Někdy v tom Šumu topení Tikání hodin Hrkání lednice Skřípotu větráku Mumlavém šepotu A tichých krocích dávno mrtvých Uslyším vlastní srdce A leknu se Pořád na něj zapomínám Říkat mu Ještě vydrž Brzy začnu Dám se dohromady Pustím se do toho Už to cítím v kostech A na zpocené kůži Bledé po zimě Ještě vydrž
Zajdu do krámu Koupím akrylový barvy „Made in England“ A nějaký štětce Dokonalé tuby posvátně vyskládám na stůl Chvíli se na ně budu dívat Pak otevřu a očichám Strawberry Pink/Red Líznu si a Podvědomě zvednu zrak Chutnáš líp A pořád se přitom trochu stydíš Líbí se mi to... Ale pak zase všechno pomalu
