Blog

Mé večeře se proměňují v pití Hltáme lační od rána do noci Polknutí místo vět Mlčíme není zbytí Má milá začni… Není mi pomoci

V posteli mívám různé ženy Někdy i dívky jindy nic Z okna je pohled zamlžený Jarní déšť chytám do sklenic V posteli mívám různé ženy Hlasité i podivně tiché Někdy se cítím pokažený Mé srdce stále liché V posteli mívám různé ženy Tvůj něžný pohled letmý Můj klín je přes tvůj překřížený Domů až když

Někdy jak nože Mám otupělé smysly Křičí Ach Bože! Sražený bouří Jako mléko zkyslý Nahá u okna kouří

Někde tam vzadu Zaslechnuté Šelesty šumy snění V navlhlém chladu Nadechnuté Horké až do zběsnění

Přišla za mnou kurzíva Že prý nahlas kur zívá Že se kurví za zrní Ani přitom nevrní Já povídám vždyť kur kdáká! Kurzíva hned: Proč má ptáka?! Pták má ptáka… Slípka drahá Pírko pérka nezatahá

Ty jo Ty hrdino A tvoje věčný „sichr“ To radši tebe než slova do pusy Kalhotky z hedvábí Spíš rozerve mi vichr Který už nevábí Vzdal marný pokusy

Jsi trochu od krve Já bledý Všechna ta poprvé Zas naposledy

Sám sebou unaven Zabouchnu dveře Jako když kuna ven z pasti se drásá Krvavé peříčko na trnech keře Živote ztracený… Bolestná krása

Někdy se budím pozdě v noci Ve strachu hmatám jestli bije Tvé paže voní po ovoci Hořkost má do kůže se vpije Zasažen silou plný citu Promiň jen šeptám Tiše Tiše… Držím své srdce za úsvitu Křehké jak dítě Ještě v břiše