Vzdech
Christian Morgenstern

Po nočním ledě jel na bruslích vzdech,
a snil si o lásce pln žalu.
Sněžný svit plál na městských zdech,
blyštěly budovy valů.

Vzdech na děvčátko vzpomínal,
rozpálen stanul chvíli.
Vtom se však led pod ním rozehřál,
utonul,
víckrát ho nespatřili.