YOU TUBE
Perspektiva 1
Perspektiva 2
Perspektiva 3
Perspektiva 4
Základy kresby 01
Základy kresby 02
PROMÍTÁNÍ
Pozn. Petr: před projekcí zdůraznit potřebu kritického pohledu (dokumenty mohou být manipulativní) + čas natočení/uvedení snímku, tzn. možná neaktuálnost nebo zkreslení.
Média a technologie, reklama, propagace a manipulace
Proč a jak klikáme, Nizozemsko, 2016, 47 min
https://www.jsns.cz/lekce/269309-proc-a-jak-klikame
(Barva písma, tvar ikony i venkovní počasí. To vše ovlivňuje na internetu mé rozhodnutí o tom, kam příště kliknu. A firmy, jejichž weby navštěvujeme, to dobře ví. Internet každodenně využíváme k zábavě, komunikaci s přáteli, nákupům i jako zdroj informací pro své rozhodnutí u příštích voleb. Každý klik, který uděláme, je pod drobnohledem korporací, jako jsou Google nebo Facebook. Hegemoni internetu se z našeho chování v digitálním prostoru snaží předpovídat, jaký bude náš následující krok, a vylepšovat tak své služby. Ale nejen to. Odborníci v oboru obchodní psychologie se shodují, že cílem většiny firem ovládajících internet je maximalizovat své zisky podprahovým ovlivňováním našich rozhodnutí a získáváním si naší pozornosti na co možná nejdelší dobu. Stav, kterého se snaží u svých uživatelů docílit, je jakýsi extatický stav podobný závislosti na hracích automatech. Zásadní otázkou, kterou si klade film Proč a jak klikáme, je, jak přimět internetové giganty k odpovědnosti a technologie vrátit do stavu, kdy v první řadě slouží svým uživatelům.)
Po čem holky touží, Spojené státy, 2001, 33 min.
https://www.jsns.cz/lekce/15664-po-cem-holky-touzi
(Americký film přináší názory jedenácti dívek z odlišných sociálních a společenských vrstev ve věku od osmi do šestnácti let na mediální svět. Co si myslí mladé slečny o médiích a o způsobu, jakým ovlivňují jejich život? Dynamicky natočený snímek se zabývá jejich sny a touhami, tím, jak vnímají mediální obraz „krásné, sexy dívky“, co si myslí o pořadech propagujících různé diety a plastickou chirurgii či o reklamách na věci, které by „správným dívkám“ neměly chybět. Dívky také otevřeně hovoří o svých názorech na sexuální aspekt různých pořadů či videoklipů určených mladým.)
Holka z Instagramu, Nizozemsko, 2016, 18 min.
(Petr pozn. – studenti převážně hodnotí jako výrazně zastaralý, nepříliš zajímavý. Po zkušenosti doporučuji proklikat jen podstatné části: ne/dělat to pro peníze, tlak sledujících (post každý 3. den), proč to vlastně dělá (!), výtvarná úroveň, 700 ks sledujících (?!))
https://www.jsns.cz/lekce/151084-holka-z-instagramu
(První věcí, kterou Annegiene po probuzení udělá, je zkontrolování počtu lajků jejího nového instagramového příspěvku. Své rodiče během snídaně moc nevnímá a s potěšením sleduje, jak jí během pouhé hodiny přibude přes 8000 pochvalných ohlasů na její nejnovější fotku. Během konce školní výuky už nervózně posedává a nemůže se dočkat, až si bude opět moci zapnout mobil a zkontrolovat poslední příspěvky. Po necelých dvou letech aktivního focení má patnáctiletá Annegiene na svém instagramovém profilu téměř 800 000 fanoušků a začíná dostávat nabídky na práci pro velké firmy, které zatím odmítá. Mezi mladými tvůrci instagramových fotek se stává celebritou. Její věhlas na sociálních sítích však kontrastuje s minimem opravdových přátel, ve skutečnosti je spíše stydlivá a celé dny tráví o samotě jen se svým foťákem a mobilem. I přes svůj nesporný talent tak žije odtržená od běžného života a vrstevníků.)
—
Ekologie
Death by Design, Spojené státy, 2016, 59 min.
(Petr pozn.: Upozornit na možné manipulativní podání informace, např.: „Jediný dodavatel ročně vyprodukuje 1000 000 tun odpadu…“, jaký dodavatel, čeho, jakého odpadu, zdroje dat…)
https://www.jsns.cz/lekce/143781-zemrit-pro-design
(Současná společnost je stále více závislá na elektronice. Ročně se prodají miliony nových modelů smartphonů, tabletů a notebooků, přitom jejich výroba je silně toxická. Dělníci jsou kvůli agresivní chemii neustále ohroženi, umírají na nové druhy rakoviny a často se jim rodí postižené děti. Navzdory tomu se výrobci snaží tyto informace zatajit, maří soudní procesy a místo hledání řešení se zabývají praktikami, nutícími zákazníky kupovat další výrobky. To způsobuje velký nárůst elektronického odpadu, který nelze bezpečně zlikvidovat. Investigativní snímek rozkrývá problém globálních rozměrů, který může mít fatální následky jak pro životní prostředí, tak zdraví nás všech. Výroba elektronických zařízení značně přispívá ke znečištění životního prostředí (zejména v rozvojových zemích).)
Na sever od slunce, Norsko, 2012, 46 min.
https://www.jsns.cz/lekce/15597-na-sever-od-slunce
(Prožít zimu na pláži za polárním kruhem a trávit čas surfováním v ledovém oceánu se rozhodli dva nadšení filmaři z Norska. A nebyla to jen touha po dobrodružství, ale i snaha udělat něco pro přírodu. Jørn a Inge se vybavili prošlými potravinami, na opuštěné pláži vybudovali chatrč ze dřeva a naplavených předmětů, které použili jako izolaci. Odpadky sbírali průběžně a podařilo se jim shromáždit tři tuny vyhozených věcí. Než napadl sníh, vyrobili si kamínka ze starých barelů, aby měli jak topit a vařit. Dvojice kamarádů se stala na několik měsíců zcela samostatnou a téměř nezávislou na civilizovaném světě. Zima přitom kromě chladu a sněhu přináší i tmu, neboť na celé tři měsíce nastane polární noc. Čas začal plynout úplně jinak. „Je skvělé mít čas přemýšlet o svém životě a dělat prostě jenom to, co doopravdy chcete,“ říká Jørn. Oba mladíci mají časem jediné přání – aby polární záři vystřídaly sluneční paprsky… Dokument ukazuje způsob alternativního, ekologicky pojatého životního stylu, realizovaného v souladu s životní filozofií.)
—
Svoboda a socialismus/komunismus
1989: Chceme dýchat, Karel Strachota, Česká republika, 2023, 50 min.
(Petr pozn.: Vynikající dokument.)
https://www.jsns.cz/lekce/1532832-1989-chceme-dychat
(Teplice v období takzvané normalizace. Kdysi krásné lázeňské město, jemuž se přezdívalo Malá Paříž, je zdevastované, stejně jako celé severozápadní průmyslové pohraničí. Často je zahaluje hustý smog, v němž není vidět ani na dva metry. Jsou také baštou specifického punku a městem výjimečné alternativní kultury. Převážně v Teplicích se odehrává příběh Pavla a Renaty. Chtějí žít svobodně, v souladu se svými ideály. Do jejich životů však soustavně zasahuje represivní komunistický režim, pro který představují „závadovou mládež“. Nový snímek Karla Strachoty je založený na archivních záběrech a dobových materiálech dokumentujících tehdejší každodennost. Je mozaikou autentických situací a událostí, hlavní protagonisté mají reálné předobrazy. Film vrcholí demonstracemi, které v Teplicích kvůli katastrofálnímu znečištění životního prostředí začaly týden před 17. listopadem 1989 a které se následně proměnily v politické protesty. Listopadová revoluce začala na severu: lidé chtěli dýchat.)
Příběhy 20. století – Agent Vian, Česká republika, 2017, 27 min.
(Petr pozn.: Mimo web JSNS, ale silné téma. Petr a Jiří, oba nyní (jaro 2024), mj. učí na gymnáziu.)
https://modry-petr.cz/agenti-usti-nad-labem
(Příběh dvou kamarádů – studentů vysoké školy, kteří se spolu vydali na demonstraci, skončili na policejní vyšetřovně a jeden z nich se stal spolupracovníkem Státní bezpečnosti.)
—
Propaganda
https://www.jsns.cz/lekce/15269-propaganda – výběr z témat: džihád islámský stát, proruská propaganda
Stavba Stalinova pomníku, Archiv České televize, Rusko 1954, 1 min.
https://www.jsns.cz/lekce/15624-1-propaganda-ve-verejnem-prostoru
Propaganda ve veřejném prostoru
Co to znamená, když se mluví o „všudypřítomnosti“ komunistické ideologie
Adam Drda
Britský filozof a politolog Roger Scruton to popsal ve své vzpomínce na návštěvy normalizační Prahy: „Výlohy obchodů jako by vystihovaly pravidla komunistického Československa: klam, který nikoho neoklame, lež, které nikdo nevěří. Nikde nebyla tato zásada tak zřetelná jako ve výlohách agitačních středisek… Za sklem, které nikdo nečistil, ve výloze, v níž nikdo nikdy neutřel prach, visela křivá tabule s plakátky, hlásajícími „věc socialismu“. Američtí vojáci s výrazy nacistů bodali svými bajonety do vietnamských miminek, tlustí kapitalisté s macatými doutníky stáli na hlavách bezmocných dělníků a obří rakety, ozdobené hvězdami a pruhy, letěly v sešikovaných útvarech nad krčícími se evropskými městy. Zaprášené fotografie ukazovaly znavené komunistické potentáty v šedých vlněných oblecích, jak podepisují starýma tlustýma rukama listy papíru, rozložené před nimi na modernistických stolech, zatímco Marx s Leninem upřeně hleděli do budoucna přes jejich prasečí postavy. (…) Propaganda – a především množství hesel o boji za mír – vám neustále připomínala, že Československo je ve válečném stavu, že všechno, ale nejvíc právě mír, vyžaduje vojenskou akci.“
