Wernisch má 80
no ty vole
to jsme nečekali
básníci jsou přece věční
a věčnost kurvafix není stařec
možná je věčná jen poezie
ach zavzdychá upije ze sklenky
držené jemně třemi prsty za stopku
a celá rozněžnělá nechá v literární kavárně
mimořádné spropitné
a ta Ukrajinka
co tam lítá od rána do večera
si koupí lepší cigára
a tahle povrchní afektovaná pokrytecká
píča
vklouzne do bouráku
na první křižovatce čuráku neumíš řídit
neumí ty krávo blbá
nechal hodinky na sošce klokana vedle postele
jel jenom něco vyřídit
a všechno se posralo
během okamžiku
ale tak to přece je správně
během okamžiku se zrodíš
během vteřiny umřeš
když máš štěstí
porod může být bolestně dlouhý
a smrt ještě víc
nic slastného na ní nevidím má milá

Wernisch má 80
no ty vole
to jsme nečekali
a všichni ti kokoti
co rozumí investicím
virům a bakteriím
a benzínu a bateriím
a nakonec pak
i válce kousek od nás
všichni tihle borci
co se vyvyšují nad ostatní
jen proto že jsou sesraní strachy
aby se nepřišlo
vlastně nic neumí jen
žvaní a hrají vzájemně tu hru
a pozdě v noci po meetingu lajně v baru a pokukování po prostitutce na rohu
brečí doma u televize
pozdě v noci opakují dětské filmy
proboha proč
snad vědí o osamělých zoufalcích v ulicích a prostorných bytech
kde se ztratíš rychleji
než bys řekl miluju
brečí doma u televize
máma v kuchyni brečí tajně taky
táta už tu s námi nebude
šel jinam
malej kluk ve velkým stověžatým městě najednou strašně sám

Wernisch má 80
no ty vole
to jsme nečekali
a všichni ti kokoti
co rozumí celýmu světu
náhle čtou poezii
a vykládají o obrazech a vrstvách v nich
až téměř pastózním kladení slov do košaté kompozice vět
lehké jak akvarel vydechnou
a la prima zvolá ten nejmenší s porcelánovým chrupem
ach kolik pojetí a výkladů má poezie! pronesou zlaté hodinky
koukám na ně
ani nevěřícně
ani pohoršeně
ani významně
vlastně mi vás je líto čuráci
umřete aniž byste udělali cokoliv
co má opravdu smysl