Možná
Ti někdy nepodám ruku
Co by Tě podržela
Nad vodou nebo nad věcí
Možná
Zapomenu se a 
Řeknu něco ostrého
Nebo budu jen tupě mlčet  
Možná
Dokonce nějaká cizí holka
Pila z mé skleničky
Kouřili jsme spolu cigáro a
Napínali tu chvíli
A pak šli domů každý sám
Protože na lovu je nejhezčí stopování
A taky proto, že jsem jí o Tobě řekl
No ale
No ale když to nemá budoucnost, tak proč
No, protože srdce ty vole
A smáli jsme se
Sucho v kalhotkách
A smáli jsme se
Ale cigareta dohořela mezi prsty
A jedna bolest probudila druhou
V peřejích beznaděje
Vlnách zoufalství
Tluče pěstí do studené zdi při divokém milování
Tluče krví o žebra
Protlouká se kolébavým krokem námořníka  
Slaný vlhký vítr prudkostí bere dech
Možná
Ti někdy nepodám ruku
Nepodržím dveře
Zase řeknu něco, co řízne hluboko
Dneska se operuje bez jizev
Ale kulový kurva slečinko
Jizvy jsou pořád
Jen je nevidíte
Možná
Ti už nikdy nepodám ruku
Možná se někdy nepoddám
Tou rukou, kterou píšu hladím držím nůž
Zabil bych pro blízké
I sebe

Jizvy | 11. 1. 2024 (no future)