na kraji louky
těsně v poli
ach v lese ne
já nechci!
v lese…
to ticho v duši nesené
zběsilé srdce sotva snese
znejistí listí šustot vraní
deštěm a větrem rozervaní
na louce… ach
a nikdy v poli
vyhlídku blízkou jenom tuší
slabý déšť fontány v Neapoli
sedá jak prach
a srdce buší
—
a hořká síla s chutí krve
těším se nikdy na poprvé
