Cítím jak ve mně dřímá pes
Bojím se s vyceněnými zuby
A přivřenýma očima pozoruji okolí
—
Na podzim jen když se trochu zešeří
chlapci si obléknou těžké boty
Jakmile dívky jenom trochu uvěří
nahými chodidly přeskakují ploty
I mrtvou růži v živé kůži vázanou
hází jim do oken v prapodivném chvění
V neděli dopoledne běží na mši kázanou
v pěstičkách otázku: Bůh je? Anebo není?!
Napsal jsem to v roce 1996 až cestou do studia, protože jsme pořád neměli text.
Jo, byl jsem tenkrát trochu fucker, mohlo to být všechno…
nebo ne?
