Ty vole běž psát a nech mě spát, uklízet můžeš potom, lenivě pronesla Gréta a protáhla se až jí pod dekou zasvítila kunda. Nebo mě můžeš ještě jednou vošukat. Ne ne ne! to byla řečnická, ty seš fakt strašnej, tos takhle měl vždycky? A nedívej se na mě takhle, já ty tvoje kina už znám, jsou vtipný, ale už nezabíraj… říkám nedívej se na mě takhle… oukej vzdávám to, mokrá fakt neusnu. Pojď ke mně… ke mně, jo úplně.
