V trávě
Až na dně
Tisíckrát posekané
Ve stínech vonících hlínou
Vlasy dětí
Tvůj pláč
Kapky krve na sněhu
Pot na podzimním listí
Leží v trávě
Ucítíš to
Až když do ní padneš
Na kolena
A pak tváří
V tichém zoufalství beznaděje
Všechny ty vzdálené nesplněné sliby
Řežou víc než
Všichni ti blízcí mrtví
Jednou mi možná odpustíš
Sobě já nikdy
