„Jednu z výhod obrazu, kresby – či fotografie, spatřuji v tom, že divákovi je ponechán svobodný prostor pro jeho individuální fantazii, není nijak omezován řečeným, ideálně ani popiskou, která stejně jako filmová adaptace spatřená před přečtením knižní předlohy nenávratně vyloučí možnost vlastního vnitřního obrazu světa slov.
Proto jsem rád, že nezúčastněný (doslova) pozorovatel může obdivovat rudou čepici chlapce, rudé rty krásné dívky a úsměv Modrého, aniž byl svědkem jeho verbálního projevu. Inu, někdy to člověk nedá a pak verblábolí jak nějaký kokot. Ale ta revoluce za tu svobodu stála. Stejně tak ta výstava fak stojí za to.“

Chodba katedry výtvarné kultury PF UJEP, kde jsem v pondělí 18. 11. chvíli mohl nasávat atmosféru studentského prostředí, navíc na výtvarce! Jo, slušelo jim to. Instalace povedená, fotky taky.

(Jasně, fotka až potom, co všichni odešli na přednášku. Ostatní výstavy se bez lidí vyfotit nedají, pořád tam někdo je.)