Šel jsem se projít, jen na chvíli pryč od mašiny, a u kanálu Ploučnice potkal bezzubého cikána, jen my dva jsme tam neměli roušku, a když viděl, jak si něco fotím, povídá: Je tam? Je to macek, ten má ramena jak… takovejhle kus je to, rozpřáhl ruce – a málem si o zábradlí rozbil igelitku s lahváčema. Ne, já si fotím, jen jak to tady ohlodal… No von to tady dobře holí, jinak je u stavidla kousek vejš, tady má někde díru a mladý… Jo, já viděl nahoře v Březinách překousanou borovici, teda vrbu, chci říct, a vlastně v Malý Veleni to je … Jo, jo sou to krásný potvory. No jsou – tak já zase jdu, mějte se a díky! Jojo, taky, taky … A oba jsme šli, každý na opačnou stranu a koukali se do kanálu, jestli na nás někde vykoukne.
